foto: obrazkyzdarma.cz
Pro Čechy 21. století představuje zdobení vánočních stromků běžnou tradice, která tu byla snad odjakživa. To je ale omyl.
První historicky doložená zmínka o vánočním stromku, jak ho známe my, pochází z roku 1570 ze severoněmeckých Brém. První vánoční stromeček v Čechách ozdobil před svým zámečkem v Libni ředitel Stavovského divadla Johann Carl Liebich v roce 1812. Znal tuto tradici ze své rodné Mohuče a chtěl vzpomínkou na dětství potěšit české přátele.
Strom zelený, život věčný
Vánoční stromky však měly předchůdce. Chvojka – velká jedlová větev zdobená sladkostmi se o vánočních svátcích zavěšovala v Evropě na vchodové dveře špičkou dolů, aby se mrtví nasytili venku a netoužili zaujmout místo živých u slavnostní večeře. Nicméně stolovníci pro jistotu své židle i tak raději moc neopouštěli…
Postupně se chvojka začala zdobit jablky, ořechy, vejci, červenými stuhami a papírky, sušeným ovocem, perníčky, cukrovím, dřevěnými ozdobami a lojovými svíčkami. Nakonec se z chvojky stal celý strom, obrátil se špičkou nahoru a přesunul do domu.
Katolická církev ozdobeným stromečkům zpočátku příliš nefandila, právem je považovala za pohanský zvyk. Smířila se s nimi až poté, co jim dala křesťanský význam: strom (dřevo) se stal symbolem života Krista (do jeslí ze dřeva uložen, na dřevěném kříži zahuben), zelené větve znamenají život věčný, jablka připomínají pramáti Evu a její první hřích, ořechy přivolávají lásku.
Přečtěte si také:
- Vánoce před 100 lety: Jak by se vám líbily?
- Kde v Praze objednat vánoční cukroví?
- Recepty na tradiční vánoční cukroví
Foto Pixabay, pasja1000
Ekologický je řezaný!
Jestliže chcete šetřit přírodu, koupíte stromek řezaný. Barbarské nájezdy na mladé stromky volně rostoucí v lese jsou už dávno passé. Vánoční stromky se pěstují v pravidelných řadách na speciálních farmách, kde na místo každého uříznutého hned přijde nová sazenice. A tvrzení, že umělé stromky šetří přírodu, bylo už dávno vyvráceno.
Podle odborníků z Vídeňské univerzity spotřebuje výroba a distribuce jednoho umělého stromku víc kyslíku, než kolik ho dokáže vyprodukovat několik stovek živých stromků po celou dobu svého růstu.
Umělé stromy se totiž vyrábějí z plastu, hliníku a dalších neekologických materiálů, přičemž putují z Číny do Evropy tisíce kilometrů. Zanechávají tak za sebou pořádnou emisní stopu, a to už vůbec nemluvíme o jejich obtížné likvidaci. Ekologové spočítali, že aby při této zátěži umělý strom ušetřil životní prostředí, museli byste ho mít doma alespoň 20 let…
Když vánoční strom, tak jedle
V ČR se jako vánoční strom nejčastěji prodává kavkazská jedle, smrk ztepilý nebo pichlavý a černá borovice. Nejoblíbenější je jedle, a bylo tomu tak odjakživa. Se svým pravidelným, souměrným vzrůstem a tmavě zeleným, hustým, lesklým jehličím je nejen krásná, ale také dlouho vydrží. Jak se o ni starat, poradí Jan Elšík ze společnosti Mountfield, která kavkazské jedle prodává.
„Řezaný stromek uložte do nádoby s vodou a nechejte v chladném prostředí až do doby. Před uložením do vody ještě zkraťte spodek kmene o několik cm. Čerstvým řezem dokáže strom přijmout až 5 l vody, a vydrží tak déle svěží. Dejte pozor, ať kůra dosahuje pod hladinu vody v nádobě – stromy totiž sají vodu pletivem umístěným pod kůrou. Takto můžete strom nechat stát na balkóně, terase nebo na chladné chodbě až do Štědrého dne,“ konstatuje Jan Elšík.
Pokud přinesete stromek z venkovního mrazu domů až na Štědrý den, nechejte ho co nejdéle aklimatizovat v chladné místnosti, aby prudkým přechodem do tepla neutrpěl teplotní šok. Vyplatí se také pořídit stojan, do kterého lze nalít vodu, aby strom mohl pít průběžně. Když všechny tyto pokyny dodržíte, vydrží vám vánoční strom skoro až do Velikonoc.