Praha: Lom Amerika: Šílený Hagen bere posledního

foto: Praha levně

Velká Amerika. Malá Amerika. Mexiko. Vápencové lomy poblíž obce Mořina v Českém krasu nemají ta jména bezdůvodně. Když stojíte na jejich hraně, rázem jako byste se přenesli tisíce kilometrů přes Pacifik na jiný kontinent.

Celou soustavu jámových vápencových lomů propojují podzemní štoly a je majetkem důlní společnosti Lomy Mořina. A ta si je dobře střeží, protože zdaleka nejsou vytěžené. Do lomů je trvale zakázaný vstup pod pokutou až 15 000 Kč.

Můžete však do nich nahlédnout díky občanskému sdružení Hagen-Mořina, jehož členové nabízejí oficiální, průvodcované a bezpečné prohlídky podzemím.

Nenahraditelné vápno

Vápenec z Českého krasu využívali lidé už tisíce let. Ve středověku našel uplatnění hlavně ve stavebnictví a sochařství. Obrovský rozvoj lomařství pak nastal ve 2. polovině 19. stol., kdy se ke sklářství (přísada při výrobě křišťálového skla) a cukrovarnictví (saturace řepy vápencem) přidalo hutnictví. Přechod z malovýroby železa na vysoké pece vyžadoval velké množství vápence, který se používal jako struskotvorná přísada: snižoval tavicí teplotu hlušin a chránil roztavené železo před zpětnou oxidací.

Pro rozvoj lomařství na Malé Americe bylo důležité ocelářské Kladno, kam vápenec z Mořiny směřoval. Nejstarší písemný doklad povolující kutání v katastru Mořiny získal v roce 1890 Gottfried Bächer, který později prodal kutací práva v Českém krasu Pražské železářské společnosti.

Další tipy na výlet:

• Kde se natáčely nejkrásnější české pohádky?
• Zlo na hřbitově z Erbenovy balady
• Na pečenou husu do Kryštofova údolí

Jak najít vápenec?

Nejprve se sebraly vzorky z průzkumných rýh zvaných rešny. Odtud pochází starší označení Malé Ameriky: Rešná nebo Na rešnách. Po vytipování polohy vápence došlo k ražbě průzkumné štoly. Ty byly na Mořině zakládány tak, že později mohly sloužit jako dopravní a stávaly se osou dalších těžeb.

Těžaře zajímal hlavně vysokoprocentní vápenec, který tvořil kolmé nebo šikmé sloje. Ty se ručně podkopávaly, vzpíraly stojkami a po odstranění výztuže nechávaly vlastní vahou sjet do lomu, kde byly opět ručně rozebírány. Pneumatické vrtání, které dosáhlo i na vodorovná a masivní ložiska bylo na Mořině zaváděno až počátkem 20. století. Těžba zde končí v roce 1963.

Hans Hagen a trempíci

Už dávno předtím ale krásné krasové území s lomy zatopenými tyrkysovou vodou objevili trempové. A čím víc jich tam jezdilo, tím víc se mezi nimi vyprávěla legenda o Hagenovi. Kdo to byl?

Údajně zapomenutý voják wehrmachtu, který prošvihl konec 2. světové války a při ústupu své armády se jaksi zapomněl na území nepřítele. Úkryt nalezl ve štolách vápencového dolu Malá Amerika.

Vyděšený, dezorientovaný muž odříznutý od světa zmizel v jejich temnotě, staly se mu domovem a poté, co ho oddělil zával od zbytku světa, také vězením. V tiché tmě, zimě a mokru, bez naděje a společnosti jiného živého tvora pomalu propadal šílenství. Nakonec začal nenávidět všechny vetřelce ze světa, který mu byl navždy odepřen, natolik, že je pronásledoval i po smrti. A tak v temných chodbách dolu zmizelo mnoho zvědavých trempíků.

Podívejte, jak to v tajemném lomu vypadá:

Plíží se jako stín

Dodnes najdete na 3. patře západní části komplexu poblíž lomu Malá Amerika tzv. Hagenovu štolu, která vás dovede na provlhlou křižovatku k malé studánce. Nad ní visí kovový gong, který dřív sloužil horníkům ke zvukové signalizaci. Pak se začalo vyprávět, že ten, kdo na něj třikrát udeří, se už živý z podzemí nevrátí. Hagen se plíží jako stín a bere vždy posledního…

Asi nejméně atraktivní – ale nejvíce reálnou – variantou příběhu je, že celá legenda vznikla díky německému bajonetu s vyrytým jménem Hans Hagen, nalezeného u jezírka pod gongem. Ten tam ostatně visí dodnes. Přesněji jeho několikátá replika, určená pro pobavení zvědavých turistů. Originál najdete ve štole skanzenu v Solvayových lomech.

Vodou zatopená křižovatka chodeb přesto láká romantiky dál. Prohlédnou si pramen, staré hadry, botu a kus (hovězí) kosti, válející se poblíž, zapíšou své dojmy do „vrcholového deníku“ v protějším výklenku, třikrát udeří na gong – a pak peláší k východu s příjemným mrazením v zádech.

Průchod do jiné dimenze

Tajemnu obklopujícímu mořinské štoly se věnuje i spisovatel Otomar Dvořák v knížce Tajemná tvář krajiny mezi Berounkou a Brdy. Zjevující se světla, stín tajemné postavy, brány do jiných světů, kroky v nepřístupných chodbách, skličující vzdechy nebo příšerný řev nesoucí se táhle podzemím – to jsou prý jevy ve starých štolách Ameriky často vídané a slýchané.

Nakolik je jejich původcem jeskynní nemoc, která deformuje lidské smyslové vnímání při delším pobytu v podzemí, a nakolik za ně může obyčejná lidská fantazie, necháme na vaší úvaze.

Jak se tam dostanete?

Nejlépe po žluté turistické značce, která začíná v Mořině a prochází okolo tří největších a nejznámějších lomů: Velké a Malé Ameriky a Mexika. Stezka vede převážně lesem a je dobře schůdná i pro rodiny s dětmi. Každopádně nezapomeňte na pevnou obuv a dávejte pozor – vápenec, zejména navlhlý, pořádně klouže a dno lomů je hluboko pod vámi.

A pokud zvolíte průvodcovanou prohlídku, pamatujte, že Hagen bere posledního…

zdroj: lomy-amerika.cz