foto: cs.wikipedia.org
Asi tak za šedesát centimetrů. Chcete-li to přesněji – za 59,3 cm v Praze, potažmo 59,4 cm v případě loktu českého.
Loket, ať už pražský, vídeňský, královský egyptský, mezopotamský, římský, skotský, vlámský, pruský, obecný nebo jiný, byl odvozen od rozměrů lidského těla. Patří k nejstarším jednotkám vůbec, najdete ho na celém světě. Prostě byl tak nějak šikovně při ruce, když se zrovna měřilo… Stačilo jen natáhnout ruku podél rozbaleného štůčku sukna.
Je jeho existence je doložena už před 4000 lety. Egypt, Mezopotámie, Persie, všude tam se měřilo na lokte. Tato užitečná míra přešla i do středověku. Někdo však měl lokty kratší (obvykle obchodník), někdo delší (obvykle kupec), a tak docházelo ke sporům.
Nakonec měla nejen každá země, ale i každé větší obchodní město vlastní loketní délku. A tak se stalo zvykem umístit poblíž tržiště, obvykle na náměstí, kov o délce příslušného loktu (etalon), aby se předešlo případným sporům. Lokte všeho druhu postupně vytlačila metrická soustava, ale držely se dlouho, až do 19. století.
Města s přesnými lokty
Pražský čili staroměstský loket byl pro celé Království české ustanoven za vlády Přemysla Otakara II. v roce 1268. Dále se dělil na 3 pídě, 30 prstů, 120 zrn. Jeho vzor dlouhý 59,3 cm tehdy umístili za vraty Novoměstské radnice v Praze. Na úpatí novoměstské radniční věže ho najdete zazděný i dnes. A dokonce se k němu pojí pěkná legenda.
Doporučujeme také:
Ve kterém hampejzu se potkávali Franz Kafka a František Ferdinand D’ Este?
Pérák – válečný hrdina, nebo šmírující úchyl?
Kanálka: zaniklá pohádková zahrada
Míra totiž byla na stěně umístěna dost vysoko, ne každý obchodník na ni dosáhl. Páni konšelé proto najali vysokého muže, který zájemcům látku pomocí lokte měřil. A protože ve středověku bylo běžné, že lidé dostávali jména své profese, říkali mu Loket. Když zemřel, podědil úřad jeho syn. Ten byl ovšem menší, což odráželo přízvisko Lokýtek, a bohužel také nepoctivý – neměřil každému stejným loktem a pár obchodníků tak přivedl na mizinu. Nakonec ho ale jeden bystrý pláteník odhalil, a Lokýtek musel s hanbou uprchnout. Zemřel jako štvanec v hlubokých lesích za Prahou, prý se smutkem nad ožebračenými obchodníky. Od té doby se tam toulá jeho neklidný duch a nabízí lidem, zda si nechtějí loket poměřit, aby svá dávná provinění odčinil.
Další etalon visí v Loretánské ulici na vratech bývalé budovy Hradčanské radnice (dům čp. 173/1). Jde o úředně přezkoušenou míra českého lokte o délce 59.4 cm. Své vlastní lokte mají ale také některá česká města. Najdete je v ostění vrat radnice v Mělníku, v pilíři radnice v Litoměřicích a v Litomyšli a vedle vchodu do radnice v Bělé pod Bezdězem. Délka českého lokte je vyryta přímo v kamenném ostění slavnostního vstupu do radnice v Hostinném. Na Moravě jsou k vidění dva železné lokty: u vchodu do radnice v Kyjově a v ostění vchodu do radnice v Moravské Třebové.
Srovnejte si lokty aneb Loket ve světě
- 44,4 cm římský loket
- 45,8 cm obecný loket
- 51,7 cm mezopotámský loket
- 52 cm egyptský královský loket
- 66,7 cm pruský (berlínský) loket
- 69,1 cm vlámský loket
- 94,1 cm skotský loket
- 114,3 cm anglický loket
zdroj: cs.wikipedia.org, prazskychytrak.cz