foto: obrazkyzdarma.cz
Většina vánočních tradic, jak je známe dnes, má kořeny v 19. století, v době národního obrození. Tehdejší Vánoce se však od těch našich hodně lišily.
Nebylo zdaleka tolik peněz na utrácení, zato více víry a sounáležitosti. Lidé byli více závislí na sobě i na přírodě, a tak si navzájem prokazovali náklonnost a připomínali místo jednotlivce v běhu světa.
Jak probíhal Štědrý den rodiny s malými dětmi na přelomu 19. a 20. století?
Hladové ráno
LP 1900: Lidé se od rána postili, aby večer uviděli zlaté prasátko. A také, aby si užili hostiny, protože pro ně nebyla zdaleka tak běžná, jako dnes pro nás.
2017: My si také říkáme, že bychom to neměli přes den s jídlem přehánět. A tak si k snídani dáme jen pár plátků vánočky a kakaem, k obědu trochu polévky, sem tam cukroví a taky misku salátu – to abychom zkontrolovali, jestli se dobře rozležel…
Přečtěte si také:
- Vánoční stromek původně odháněl duchy
- Kde v Praze objednat vánoční cukroví?
- Recepty na tradiční vánoční cukroví
Stromeček na poslední chvíli
LP 1900: Zdobení stromečku byla mužská záležitost. Hospodář se s ním zašil do stodoly, zatímco matka zabavila děti: pomáhaly v kuchyni a s úklidem a za odměnu si mohly chvilku pohrát venku. Jak se den chýlil k večeru, ty nejmladší hlídaly, kdy se na nebi objeví první hvězdička. Pak mohla rodina zasednout ke slavnostnímu stolu.
2017: Většina rodin má průchozí obývák, takže stromeček strojí celá rodina už v předvečer Štědrého dne a „Ježíšek“ pod něj maximálně potají nanosí dárky. Štědrý den děti obvykle tráví pohádkovým maratonem před televizí.
foto: Praha levně
Kohoutovi česneku, hrachu jeho družce…
LP 1900: Večeři zahajovala společná modlitba, v níž hospodář vzpomenul, co vše uplynulý rok dal a vzal. Teprve pak se jedlo. Jako první chod byl hrách, který podle tradice spojoval v dobrém i zlém všechny stolovníky. Paní domu napřed odebrala z mísy po lžíci pro každé z domácích zvířat, na kterých byl blahobyt rodiny závislý. Následovali lidé podle věku a postavení v rodině. Základ tvořily 3 druhy polévek: rybí, bramborová (pro sílu) a čočková (aby byly peníze) a poté hlavní chod: ryba, nebo kroupový kuba s houbami a česnekem. Hostinu uzavírala vánočka a cukroví. Pila se bílá káva, čaj, trochu piva, v bohatých rodinách víno či pálenka pro dobré zažití. Nazmar nepřišly ani kosti: zakopaly se ve lněném ubrousku pod ovocný strom, aby v příštím roce dobře rodil.
2017: Modlitba ve většině rodin dávno vymizela. Přesto se snažíme udržet u večeře sváteční atmosféru. Jako první chod bývá rybí polévka, jako hlavní jídlo bramborový salát a smažený kapr nebo (čím dál častěji) řízek, jako dezert cukroví. Pak děti čekají někde stranou, až zazvoní zvoneček, zatímco rodičům nastávají manévry. Jeden odvádí pozornost, druhý rychle nosí dárky a rozsvěcuje svíčky.
Když konečně zazvoní…
LP 1900: Když zazvonil zvoneček, přinesl hospodář do místnosti ozdobený vánoční strom. Zapálily se na něm svíčky a pak všichni zpívali koledy. Následovala společná zábava: věštila se budoucnost z litého olova, plavby ořechových lodiček, nebo hozením boty přes rameno. Oslavy vyvrcholily půlnoční mší, na které se sešli všichni z okolí.
2017: Děti se vrhnou ke stromečku a rozbalují dárky, na které se někteří rodiče i zadlužili. A rozbaluje se. A rozbaluje… Koledy si pouštíme z nahrávek. Půlnoční? Kdepak… Maminka odpadne někdy okolo půl jedenácté. Táta si dá ještě panáka na oslavu, že je to zase za námi, než ji bude následovat. Pouze nadšené děti řádí skoro do půlnoci.
Také u vás Vánoce obvykle probíhají ve shonu, s dárky na poslední chvíli? A přitom byste se raději vrátili ke skromnému stromečku s živými svíčkami, bez dárků, ale zato s rodinnou družností? Nebo si i dnes najdete čas na tiché rozjímání či alespoň půlnoční mši?
Jak se řeknou Vánoce
Esperanto: Kristnasko
Anglicky: Christmas
Dánsky, norsky, švédsky: Jul
Francouzsky: Noel
Indonésky: Hari Natal
Italsky: Natale
Japonsky: Kurisumasu
Maďarsky: Karácsony
Německy: Weihnachten
Polsky: Boze Narodzenie
Rumunsky: Graciun
Rusky: Ražděstvó
Španělsky: Navidad