foto: cs.wikimedia.org
Syrová gotika vepsala do kamene vášeň i víru a možná také něco navíc. Místo klenebních oblouků hledíte do oblak, místo rudého věčného světla osvětluje chrámovou loď bledý měsíc. Z kůru nezní dunění varhan a chorál věřících, ale volání sýčka doprovázené kvílením větru…
Jsou to jen trosky: obvodové zdi svírají půvabný, ale nepěstěný rajský dvůr a mohutné průčelí s působivým vstupním portálem. Kolik pozitivní energie se však ve zbořeném klášteře skrývá!
Klášter Rosa Coeli neboli Růže nebes v Dolních Kounicích působí na citlivější jedince přímo magicky. Je až s podivem, jak dokážou trochu těžkopádné zdi z dob rané gotiky zlepšit náladu! Psychotronikové sem jezdí dobíjet energii, cítí ji i básníci. Moravský bard Jan Skácel o klášteru napsal: „Na celém světě není tolik ticha, jako když sněží v Dolních Kounicích a probořenou střechou katedrály snáší se k zemi bílý sníh.“
Pokání za plenění
Jen málo památek v ČR je tak starobylých. Nejstarší ženský klášter na Moravě patřil premonstrátkám a postavit ho dal v letech 1181 až 1183 Vilém z Pulína, druhá generace rodu Kauniců, jimž udělil v roce 1110 erb lekna (leknín) sám kníže Vladislav I. Rod se ukázal být velmi životaschopným, poslední moravský potomek zemřel až 1848 a česká větev vydržela dokonce do roku 1919. Dodnes rod připomíná třeba Kounický palác v Praze, dnes sídlo velvyslanectví Srbska, nebo Kounicův palác v Brně, sídlo rektorátu Masarykovy univerzity – ale to jsme se zatoulali už hodně daleko do budoucnosti… Vilém z Pulína byl spíš bouřlivák než zbožný muž, jako všichni jeho drsné doby. Klášter postavil na přímý rozkaz papeže. Bylo to za trest, protože na svých válečných výpravách plenil kostely v Rakousích. Asi je plenil důkladně, proto si dal na stavbě moravského svatostánku opravdu záležet.
Nevázané jeptišky
Podoba kláštera z doby před 14. stoletím sice není známá, podle dochovaných zbytků však musela být monumentální. Do současnosti se dochovala zřícenina kostela Panny Marie s navazujícím ambitem a rajským dvorem ze 14. století. Jejich půdorys však na severu a západě využívá obvodové zdí původní románské baziliky. Obytné prostory kláštera se nedochovaly, severně od ambitu však v 18. století řeholníci vybudovali trojlodní barokní rezidenci, která je nyní využívána jako byty. Roku 1902 byla křížová chodba nově zastřešena.
Podívejte, jaké kouzlo má klášter v Dolních Kounicích:
Do počátku 16. století byl kounický probošt jedním z nejvýznamnějších moravských prelátů. Pak však nastala krize víry. Probošt Martin Göschl přestoupil na luteránskou víru a oženil se s jednou z jeptišek. Morálka ostatních sester tím značně poklesla. Jejich život byl krajně pohoršlivý, bez zábran se stýkaly s chlapci, až na nátlak olomouckého biskupa musel Göschl Dolní Kounice opustit. Za jeho nástupce Jana však konvent zcela zanikl a víru připomíná jen jeptiška, který prý byla zazděná v severní části stěny.
Klášter provozují úředníci
Panství se ujal císař Ferdinand I. Habsburský a poté několikrát změnilo majitele. Poslední pokus o záchranu kláštera ukončil požár roku 1703. Dnes je klášter majetkem brněnského biskupství a provozuje ho Městský úřad Dolní Kounice. Do areálu se vstupuje gotickou branou přes bývalý hospodářský dvůr.
Provozní doba:
- červenec a srpen ÚT – NE 10 – 17 hod. (průvodcovská služba)
- duben – červen, září – říjen o víkendech a svátcích
- objednávky mimo otvírací dobu na tel. 513 030 417
Vstupné: 30 Kč, senioři 20 Kč, děti a studenti 15 Kč.
zdroj: itras.cz, cs.wikipedia.org, czecot.cz, dolnikounice.cz
foto: commons.wikimedia.org