Praha: Prokletí svatováclavské koruny: Nasadíš si ji, zemřeš!

Česká královská koruna
foto: cs.wikipedia.org

Nebylo v té době v Čechách mocnějšího člověka než zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Jako první muž v zemi rozhodoval o právu a bezpráví, o životě a smrti. Měl pravomoci středověkého krále – a nejspíš se tak i cítil…

Toho listopadového dne roku 1941 s ním byl na Hradě i prvorozený syn Klaus. Otec mu chtěl ukázat českou královskou korunu. Doprovázeli je prezident Emil Hácha, premiér Jaroslav Krejčí a státní tajemník Karl Hermann Frank.

Reinhard Heydrich se tehdy nechal vyfotografovat s korunovačními klenoty na důkaz své moci. Potom prý nasadil korunu na hlavu svému osmiletému synovi. Pověsti o tom, že kdo si českou korunu neoprávněně nasadí, do roka zemře, se jen smál…

Napřed otec, po něm syn

Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich zemřel o půl roku později na zranění po atentátu příslušníků českého odboje. Sedmnáct měsíců nato, v říjnu 1943 zahynul jeho syn Klaus. V zatáčce v Panenských Břežanech vjel na kole pod nákladní automobil. „Matka Lina běžela k místu nehody a strašlivě křičela – inu, jako máma,“ vzpomíná paní Helena Vovsová, jediná dosud žijící pamětnice celé události.

Přesvědčená nacistka Lina Heydrich se ze všech sil snažila, aby byl popraven český řidič, kterému vjel chlapec pod kola, soud  však muže osvobodil. Klaus Heydrich je prý dodnes pochovaný pod borovicí u vysoké zdi dolního zámku v Břežanech.

Pouzdro na korunu
foto: fototéka Pražského hradu

Stálé místo na lebce

V pohnutých časech prožívala dramatické osudy i samotná koruna, symbol českého státu. Podle přání císaře Karla IV., který ji nechal vyrobit, měla trvale spočívat ve Svatovítské katedrále, uložená lebce patrona země sv. Václava. Ale už Karlův syn Václav IV. nechal korunovační klenoty převézt do kaple sv. kříže na hradě Karlštejně, kde měly být v neklidných dobách sporů o vládu lépe chráněny.

V dobách vnitropolitických bojů o český trůn a válek potom svatováclavská koruna putovala ještě mnohokrát. Ocitla se v Praze v úřadě Desek zemských a na Staroměstské radnici, ve farním kostele v Českých Budějovicích, v císařské klenotnici ve Vídni, v Národní bance v Žilině a dokonce na neznámých místech. To když s ní v roce 1420 po vypuknutí husitské revoluce uprchl Zikmund Habsbuský ze země, což se stalo – mimo jiné  – důvodem k jeho sesazení z českého trůnu.

Klenot všech klenotů

Česká královská koruna byla vyrobena v roce 1346, Karel IV. však k ní po celý svůj život přidával další a další drahokamy. Poslední úpravy nechal udělat před svou smrtí v roce 1378. Jen málokterá středověká královská koruna je tak reprezentativní: zhotovená ze zlata vysoké ryzosti (21 – 22 karátů), zdobená perlami a drahými kameny.

Víte, že česká královská koruna…

• váží 2358,04 g?
• je vysoká 19 cm, v průměru má rovněž 19 cm?
• zdobí ji 18 safírů (patří k největším na světě), 1 akvamarín, 31 spinelů, 15 rubínů, 1 rubelit (donedávna považovaný za rubín), 25 smaragdů a 20 perel?

Více o Svatováclavské koruně a ostatních českých korunovačních klenotech se dozvíte zde.

Svatováclavská koruna tvarem navazuje na koruny Přemyslovců a  francouzských Kapetovců. Čelenku tvoří čtyři díly, z nichž každý vrcholí velkou lilií. Díly jsou spojeny dvěma příčnými páskami (kamárami), jež patrně pocházejí ze zlatého pásu, který byl svatebním darem Blanky z Valois od jejího bratra, francouzského krále Filipa VI. Vrchol koruny, kde se kamáry kříží, je osazen zlatým křížkem se safírovou kamejí, v němž je prý uložen trn z koruny Ježíše Krista.

Jak svatováclavská koruna vypadá, si můžete prohlédnout v historické expozici Starého královského paláce Pražského hradu. Tam jsou trvale vystaveny všechny královské korunovační klenoty – přesněji řečeno jejich kopie z 2. poloviny 20. století. Nechtěli byste přece položit svatokrádežnou ruku na originál, viďte? Pamatujte, co se stalo otci a synovi Heydrichům!

zdroj: cs.wikipedia.org