Praha: Kostel Matky Boží před Týnem: Dotýkat se zakázáno!

Týnský chrám
foto: Praha levně

Kostel Matky Boží před Týnem, lidově zvaný Týnský chrám nebo také kostel Panny Marie před Týnem, patří spolu s kostelem sv. Mikuláše k dominantám Staroměstského náměstí.

Stavěl se víc než 150 let. Je-li katedrála sv. Víta symbolem krále a církve, Týn důstojně reprezentuje pražské měšťany. Patří mezi nejkrásnější a nejvýznamnější pražské církevní stavby a jeho západní průčelí tvoří jednu z nejznámějších dominant Prahy.

Hej, rytíři od Týna!

Přízvisko „týnský“ dostal podle „otýněného“ čili ohrazeného místa: Týnského dvora. Také se mu říkalo se také říkalo Ungelt a sloužil cizím kupcům, kteří sem přicházeli přenocovat a později platit clo. První písemná zmínka o románském kostele zasvěceném Panně Marii je však ještě starší, váže se k roku 1135, kdy jej český kníže svěřil péči Vyšehradské kapituly.

S růstem Starého Města nabyl Týn na významu. Na přelomu 13. a 14. století ho nahradil raně gotický kostel, jenž ustoupil o půl století později vrcholně gotické trojlodní bazilice, která se stala hlavním staroměstským kostelem. Na stavbě se podíleli postupně mistři z okruhu Matyáše z Arrasu a Petra Parléře.

Místo krovu šibenice

Před vypuknutím husitských bouří byly dostavěny tři lodě, ale chyběl západní štít a zřejmě i klenba a krov hlavní lodi i obě věže. Nicméně západní průčelí se už pyšnilo oknem o výšce 28 metrů a velkolepým severním portálem s pašijovým cyklem v tympanonu. Také se zde už konaly bohoslužby.

Víte, že v Týnu bylo pohřbeno srdce Jiřího z Poděbrad? Možná ho ale katolíci spálili na hranici…

Hned po husitských válkách měl být kostel zastřešen, ale dřevo na krov však bylo použito na stavbu šibenic pro Jana Roháče z Dubé a jeho padesát druhů, takže střecha byla dokončena až o dvacet let později, v roce 1511. Jako poslední vyrostla jižní věž, vysoká stejně jako její dvojče 80 metrů. Mezi nimi je sevřen bohatě zdobený, řadou fiál vrcholící gotický štít s barokním reliéfem Madony ve sluneční záři.

Podívejte se, jak krásný je kostel Matky Boží před Týnem:

Vzpomínky na gotiku

V době reformace Týn ovládli husité a stal se jedním z předních kostelů strany podobojí. Zastřešen byl až dvacet let po husitských válkách, po bitvě na Bílé hoře se potom vrátil kostel katolíkům. Ti interiér doplnili barokním mobiliářem. Z původního středověkého vybavení se dochovala kamenná kazatelna v hlavní lodi, sedilia (sedátka) v presbytářích obou bočních lodí a cínová křtitelnice od staroměstského konváře Mistra Václava z roku 1414. Má tvar převráceného zvonu a je nejstarší a největší v Praze. Dále potom jsou to sochy Mistra Týnského ukřižování (Týnská madona a sousoší Kalvárie), raně renesanční oltář sv. Jana Křtitele a kamenný baldachýn nad hrobem biskupa Augustina Luciana z Mirandoly. V presbytáři se potom nacházejí dvě rozměrná plátna severoitalského renesančního malíře Girolama Romanina (Navštívení Panny Marie a Obětování Páně). Za povšimnutí stojí i náhrobek astronoma Tychona Braheho z roku 1601, který najdete u prvního jižního pilíře hlavní lodi.

Z barokního mobiliáře vynikají dřevořezby raně barokních oltářů a varhany, které patří mezi nejstarší dochované v Praze. Cenný je také hlavní oltář z roku 1649 s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Karla Škréty, jehož plátna najdete i na několika bočních oltářích. Za povšimnutí stojí i barokní sochy Jana Jiřího Bendla, křížová cesta od Františka Čermáka a obraz Antonína Lhoty na oltáři Panny Marie Bolestné v jižní lodi kostela. A zapomenout bychom neměli ani na zvon Maria, zavěšený v jižní lodi chrámu. Ulil ho roku 1553 Tomáš Jaroš a po svatovítském Zikmundovi je to druhý největší zvon v Praze.

Rekonstrukce, o které se mluvilo

Týnský chrám postihly v průběhu dvou století dva požáry, jimž podlehla klenba hlavní lodi, presbytáře a severní věž. V 19. století byl chrám puristicky renovován. Došlo k chybnému stržení omítek a k odhalení opukového lomového zdiva a pískovcových opěrných pilířů. Kostel tím dostal nepůvodní vzhled opukového kamene, který známe dnes – zda ke své škodě či užitku můžete posoudit sami. Kolem staroměstské farnosti se shromáždila skupina křesťanů tolerovaná komunistickým režimem, díky čemuž prošel kostel koncem 20. století velkorysou celkovou rekonstrukcí.

Otvírací doba pro prohlídky

• od března do listopadu
• út – so 10 – 13, 15 – 17 hodin
• ne 10 – 12 hodin

 Vstupné dobrovolné, doporučená částka 25 Kč (1 euro)

Naše tipy:

• Pozor, v kostele je zakázáno: fotografovat, jíst, pít, mluvit, filmovat, dotýkat se a manipulovat jakkoliv s mobiliářem kostela.
• Zkuste si Týnský chrám vyfotit od Staroměstské radnice, jako to před vámi udělali snad všichni renomovaní i zcela neznámí fotografové. Podobný snímek najdete i v naší galerii.

zdroj: cs.wikipedia.org, tyn.cz