Vznosné klenutí, duhové ticho a slavní mrví – to je interiér nejkrásnější české katedrály.
Stěny hlavní lodi člení triforium, obíhající celou katedrálu. Jeho pilíře nesou podoby českých králů, královen, biskupů i stavitelů chrámu. Celkem 21 polychromovaných bust vytesalo ve 14. století několik mistrů kameníků, nichž hlavním byl Petr Parléř.
Králové z kamene, světec ze stříbra
Pod svatováclavskou kaplí je pohřben sám patron české země svatý Václav. V jižním ochozu nemůžete minout monumentální stříbrný náhrobek oficiálního českého katolického světce Jana Nepomuckého, dílo Josefa Emanuela Fischera z Erlachu z roku 1736.
Z hlediska dějin českého národa jsou však daleko zajímavější kaple v chóru katedrály. Pod žulovými náhrobky tu spočinula přemyslovská knížata Břetislav I., Spytihněv II., Břetislav II., Bořivoj II., ale také králové Přemysl Otakar I. a jeho vnuk Přemysl Otakar II., strašlivě posekaný v bitvě na Moravském poli.
Více o dějinách katedrály sv. Víte se dozvíte ZDE.
Hrobka Otce vlasti
V podzemí chrámu pod jižním průčelím se potom nachází Královská hrobka. Má samostatný vchod z kaple svatého Kříže. Navěky v ní odpočívají:
- Císař Karel IV., jeho manželky (Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, Alžběta Pomořanská) a nedospělé děti
- Král Václav IV., jeho manželka Johana Bavorská a oblíbený nevlastní bratr Jan Zhořelecký.
- Jiří z Poděbrad, poslední rodem český král – byl zde pochován bez srdce, které bylo podle jeho poslední vůle symbolicky pohřbeno „blíže milovanému lidu“, v Týnském chrámu, odkud v době rekatolizace zmizelo beze stopy.
- Habsburkové Ladislav Pohrobek, Rudolf II. a někteří další
Jak to v chrámu vypadá, se můžete podívat v naší galerii:
Habsburkové v českém chrámu
Dominantou chrámové lodi je mohutná tumba habsburských císařů Maxmiliána II., Ferdinanda I a jeho manželky Anny Jagellonské. Za hlavním oltářem potom najdete náhrobky prvních českých biskupů a sochu kardinála Schwarzenberga od Josefa Václava Myslbeka.
Z vnitřního zařízení je třeba ještě zmínit renesanční kruchtu od kameníka Bonifáce Wohlmutha v severní příční lodi, raně barokní kazatelnu, dvě působivé velké barokní řezby po bocích chóru, které znázorňují výjevy z období třicetileté války (pustošení chrámu, útěk Zimního krále) a barokní varhany. Z moderní doby je to potom dřevěné Ukřižování Františka Bílka a barevná okna předních umělců počátku 20. století.
zdroj: cs.wikipedia.org