Česká královská koruna
foto: cs.wikipedia.org
Meč patřil svatému Václavovi, koruna císaři Karlovi, žezlo a jablko nechal vyrobit Habsburk Ferdinand I. Rudý plášť s hermelínem oblékla i žena. A kříž obsahuje relikvie z Kristova ukřižování…
České korunovační klenoty tvoří soubor předmětů z různých dob, jedno však mají společné: starobylost, pohnutou historii, nesmírnou cenu a pohádkovou krásu. Hlavně jsou však symbolem státnosti a připomínkou slavných dějin národa. Jde o národní kulturní památku, významem hned druhou v pořadí po Pražském hradě. Tam jsou také bezpečně uloženy, v trezoru těžko přístupné Korunní komoře chrámu sv. Víta, do které vede jen úzké točité schodiště. Zbývá už jen sedm dnů, kdy je můžete shlédnout. Vystaveny budou v chrámu sv. Víta do soboty 21. ledna.
Za sedmi zámky
Leží pod sedmi zámky, k nimž má klíče sedm vysokých představitelů moci: prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy.České korunovační klenoty se vystavují pouze při zvláštních příležitostech. V minulosti to byla korunovace českého krále. Kromě toho byly klenoty vystaveny během pohřbu Karla IV. a některých císařů z rodu Habsburků. První veřejná výstava se uskutečnila v roce 1929 při příležitosti 1000. výročí smrti sv. Václava. Od té doby byly klenoty vystaveny celkem čtvrnáctkrát, nyní je můžete shlédnout po patnácté.
Koruna, žezlo, jablko, plášť, kříž a meč
České královské žezlo
foto: cs.wikipedia.org
Do souboru českých korunovačních klenotů patří Svatováclavská koruna, královské žezlo, královské jablko, korunovační plášť s hermelínovými doplňky, štolou a dvěma pásy, a také kožená pouzdra na korunu, žezlo i jablko a poduška pod korunu.
Ve středověku patřily k souboru ještě prsten, zlaté náramky a křišťálová nádoba na svatý olej. Dnes soubor tradičně doprovází další dva vzácné předměty používané při korunovačních obřadech českých králů: ostatkový kříž a obřadní meč zvaný Svatováclavský. Oba předměty jsou součástí chrámového pokladu u sv. Víta stejně jako přilba a kroužková košile, údajně původní brnění sv. Václava.
Nejstarší z celého souboru je Svatováclavská koruna. V roce 1346 ji nechal vyrobit Karel IV. pro svou královskou korunovaci. Má zajímavé rozložení drahokamů, které připomíná mandalu: uprostřed je symbol Krista (křížek s údajným trnem z jeho koruny), jenž obklopují střídavě červené a modré drahokamy v čelence.
Znáte pověst o Svatováclavské koruně? Nasadíš si ji, zemřeš!
Ke koruně patří také kožené pouzdro, které nechal Karel IV. zhotovit jen o roku později než korunu. Má téměř kulovitý tvar, horní a dolní díl jsou bohatě zdobeny. Na vrchní části jsou 4 znaky: říšská orlice, český lev, rodový erb Arnošta z Pardubic a znak Arcibiskupství pražského. Po obvodu je čtyřřádkový červený nápis ANNO DOMINI MCCCXLVII DOMINUS KAROLUS ROMANORUM REX ET BOHEMIAE REX ME FECIT AD HONOREM DEI ET BEATI WENCESLAI MARTIRIS GLORIOSI (Léta páně 1347 pan Karel, král římský a král český, mne zasvětil k poctě boží a slavného utrpení svatého Václava).
Žezlo bylo málo reprezentativní
Ke gotickému karlovskému souboru korunovačních klenotů patřilo ještě stříbrné pozlacené žezlo a zlaté jablko. Žezlo s jablkem jsou dnes uloženy v císařské klenotnici ve Vídni, kam byly odvezeny spolu se svatováclavskou korunou v roce 1637. Za Habsburků bývaly z Vídně přiváženy do Čech pouze ke korunovacím, u žezla a jablka došlo však k cílené záměně. Pro Ferdionanda I. Habsburského totiž nebyly původní gotické insignie dostatečně reprezentativní, proto je nahradil honosnějšími.
Římské zlaté insignie (královské žezlo a jablko), které se dnes vystavují na Hradě spolu se Svatováclavskou korunou, vznikly v době renesance, někdy v letech 1532 až 1534, v dílně proslulého augsburského zlatníka Hanse Hellera.
Královské žezlo je ze zlata vysoké ryzosti 18 karátů, měří 67 cm dlouhé a váží 1013 gramů. Zdobí ho 4 safíry, 5 spinelů, 62 perel a barevný email. Sestává ze čtyř rozdílně tvarovaných částí spojených prstenci, jejich plochu pokrývá jemně cizelovaný dekor s převládajícím motivem vinných úponků, lístků, květů nebo akantů. Hlavice žezla je stylizována do tvaru květu a vrchol žezla jen osazen mimořádně velkým spinelem.
Foto Wikipedia
Královské jablko: vzpomínka na Evu a Adamem
Královské jablko je ze zlata vysoké ryzosti 18 karátů, váží 780 gramů a na výšku měří 22 cm. Tvoří ho dvě zploštělé polokoule spojené ozdobným prstencem a dominuje mu velkým kříž. Podnož kříže tvoří šest sfing, na kruhu pod křížem je nápis DOMINE IN VIRTUTE TUA LETABITUR REX ET SUPER SALUTARE TUAM EXULTABIT (Hospodine, z tvé moci raduje se král a z pomoci tvé jásá). Na zadní části kříže, na vrcholu je nápis DEUS CELUS REGNAT ET REGES TERRE (Bůh vládne nebesům a králové zemi).
Stejně jako koruna a žezlo je i jablko zdobeno 6 červenými spinely a 8 modrými safíry a 31 perlami, ale také pestrým emailem precizním tepaným reliéfem s figurálními výjevy, které se svými tématy váží ke korunovaci. Na horní polokouli jsou scény z historie Davidovy – Pomazání Davida na krále a Zápas Davida s Goliášem, na dolní polokouli výjevy z Geneze, znázorňující Adama klečícího před Stvořitelem, Uvedení Adama do ráje a Stvořitele varujícího Adama a Evu před stromem poznání.
Plášť s hermelínem, meč a kříž
Korunovační plášť byl zhotoven původně pro korunovaci Ferdinanda IV. na římského krále roku 1653. Jako první žena do něj byla roku 1743 oblečena při své královské korunovaci Marie Terezie. Plášť je zhotoven z drahocenného hedvábného materiálu červené barvy zvaného zlatohlav. Je polokruhový, bez rukávů a vzadu prodloužený do vlečky, široký 312 cm a dlouhý 236 cm. Po celém obvodu ho lemuje hermelín, zimní bílá kožešina hranostaje.
Čepel Svatováclavského meče pochází z 10., nanejvýš 11. století, takže meč skutečně mohl patřit sv. Václavovi. Křížek byl do čepele vypilován později a záštita a jablko pocházejí ze 13. století.
Zlatý ostatkový kříž byl vyroben na příkaz Karla IV. v roce 1354 a je připomínkou císařovy urputné honby za relikviemi. Jeho přední část kryje průhledná křišťálová deska, aby bylo vidět za ní umístěné relikvie Kristova umučení: dřevo kříže, trny, části houby, provazu a hřebu. Samotný kříž je lemován safíry a kamejemi, které kryjí komůrky pro další vzácné relikvie. Sám císař Karel IV. označil kříž v dopise papeži za „nejvzácnější předmět českého království“. Kříž s ostatky byl uchováván spolu s dalšími vzácnými relikviemi na hradě Karlštejně a vystavován při svátku Kopí a hřebu Páně, kdy byly udíleny nejvyšší odpustky.
- Místo konání: chrám sv. Víta
- Termín: 17. – 21. 1. 2023
- Provozní doba: 9-17 hodin
- Vstup zdarma
zdroj: cs.wikipedia.org, korunovacni-klenoty.cz