Psal se rok 2002, když se Jeffry Zamoff (42) poprvé objevil v Praze. Přijel tam za svou osudovou láskou a budoucí manželkou Alžbětou.
Byla to láska na první pohled, a tak kvůli ní vyměnil Philadelphii za Prahu a už tady zůstal. Dnes jsou spolu 14 let a mají tři děti ve věku 7, 5 a 1 rok.
Jeff provozuje ve Vršovicích dětské centrum a prodává anglické knížky z druhé ruky. „Je povinností každého cizince, aby se naučil místní jazyk země, kde žije,“ říká moudře. Jde příkladem – česky mluví výborně.
Co vás přivedlo do Prahy?
Láska na první pohled. Už je to 14 let, co jsem ve Philadelphii potkal svou budoucí ženu. Ona to tak ale ze začátku necítila a hlavně ještě studovala v Praze architekturu a musela se vrátit do Čech, aby dokončila školu. Mě to vzalo opravdu hodně u srdce, tak jsem přijel rovnou s ní a už tady zůstal.
Mluvíte velmi dobře česky, bylo to pro vás těžké?
To je především zásluha mé ženy, která mně od první chvíle v Praze brala mezi kamarády, kteří stále někam chodí a jezdí na různé výlety. To mi hodně pomohlo v začátcích a pak asi to, že jsem vystudoval pedagogiku. Navíc myslím, že je povinností každého cizince, aby se naučil místní jazyk země, kde žije.
Takže jste Čechoameričan?
Ano, teď už ano, i když maminka pochází ze Srbska, ale narodil jsem se v Americe.
Máte za sebou dvacetiletou učitelskou kariéru a teď učíte ve vršovické Výkladní skříni. O čem ten projekt vlastně je?
Jde o prostor pro potkávání místních lidí, místo pro staré i nové přátelé, kteří mají podobné potřeby. Ve Výkladní skříni jsme začali s Montessori klubíkem pro rodiče a děti. Zájem je veliký. Další aktivitou je miniškolička, v níž mohou ti nejmenší prožít první chvíle bez rodičů. Umožňujeme jim svobodně se rozvíjet a získávat samostatnost. Připravené Montessori prostředí nabízí spoustu zajímavých podnětů a činností, které nasytí dětskou touhu po poznávání okolního světa.
Součástí Výkladní skříně je také obchod s knížkami v angličtině, můj velký koníček. Snažím se naučit rodiče, aby četli v angličtině, a vedli k tomu i děti. Ty knihy jsou z druhé ruky, takže jsou opravdu levné. Pečlivě ale vybírám, které knihy, kam a komu nabídnout. Je to úžasná práce. Ve Výkladní skříni je nejen prodejna, ale i možnost knihy rovnou číst a probírat je s ostatními dětmi a rodiči.
Jak vás vůbec napadlo prodávat v Praze bazarové knihy v angličtině?
Když se mi narodila dcera, byli jsme všichni na návštěvě u mých rodičů ve Státech, kde jsem narazil na své staré knížky z dětství. Zjistil jsem, že se dceři moc líbí, a tak jsem přivezl rovnou celý kufr s sebou do Prahy. Slovo dalo slovo, a najednou jsem se ocitl na pražské náplavce, kde jsem každý víkend prodal knihy třeba i za 10 000 Kč.
Když jste všechno prodal, kde berete nové úlovky?
Mám v USA kamarádku, která tam pro mě knihy hledá a hromadí. Když jich je dost, pošle je lodí do Čech. Také létám do Ameriky a do Anglie, kde chodím po výprodejích a vybírám vhodné a zajímavé kousky. Vždy mě překvapí, co se dá za úžasné knížky najít – a za pár dolarů.
Chtěl bych všem rodičům otevřít oči a místo elektronických hraček a návštěv zábavních parků v obchodních centrech jim doporučit levnou a pěknou knížku v angličtině. Každé malé dítě potřebuje vnitřní klid, soustředění, které podporuje fantazii, a to právě čtení knih přináší. Je potřeba, aby se rodiče pokusili hravou formou přimět děti ke čtení a otevřeli jim tak nekonečný svět příběhů, pohádek a informací.
Moc se mi to líbí. Taky jsem dospěl k názoru, že nejvíc anglicky se naučím z dětských knížek, potom taky z těch „půlených“ jedna strana anglicky a druhá český překlad. Vnoučata bohužel zatím nemáme.
Komentář Zdeněk — 4.4.2016 @ 10:12