Praha: Hotel Jalta: Nahoře luxusní děvy, dole atomový bunkr

Terasa v prvním patře

Kdyby stěny hotelu Jalta mohly vyprávět, to by bylo skandálů, drbů a prozrazených státních tajemství! Ale pěkně po pořádku…

Výstavbu umožnilo bombardování Prahy Spojenci v květnu 1945. Na Václavském náměstí po něm zůstaly zuby v podobě proluk, které později zaplnily Dům módy, Dům potravin a v roce 1958 hotel Jalta.

Jméno mu dala Jaltská konference z dob 2. světové války. Atraktivní umístění na Václavském náměstí ho pak předurčilo stát se pomníkem socialsitické architektury.

Srdeční a socialistická záležitost

Hotel byl srdeční záležitostí prezidenta Antonína Zápotockého, to on prosadil jeho stavbu. Dokonce osobně vybíral kámen na fasádu a interiéry. Nutno přiznat, že mu to šlo podstatně lépe než prezidentování, byl totiž původním povoláním kameník…

Druhý muž spjatý s počátky hotelu je architekt Antonín Tenzer, představitel českého funkcionalismu. Jaltu postavil ve stylu sorela, zvaném také Stalinské baroko. Měla se stát vrcholnou reprezentací socialistického realismu jako umění propracovaného do nejmenších detailů. Dobová ideologie sice poznamenala průčelí obřími budovatelskými sochami, jinak se ale architekt nenechal spoutat předsudky doby a budova nakonec připomíná bohatě členěnou travertinovou fasádou spíš francouzský palác. Antonín Tenzer do ní dokonce propašoval i funkcionalistický vstup. K jeho nejvíce ceněným prvkům potom patří unikátní spirálové schodiště.

Přísně utajené podzemí

Muzeum studené války

Kromě lesklého pozlátka však existovala také skrytá funkce hotelu: hluboko v podzemí u základů byl vybudován protiatomový kryt. Ten se měl stát v případě války štábním centrem Varšavské smlouvy. Bylo v něm místo pro 150 osob, nechyběl náhradní agregát, speciální vodní nádrž, polní nemocnice i s operačním sálem, místností pro elektrické šoky a zázemím pro osoby postižené bojovými plyny. Z krytu vedlo několik únikových cest, jedna z nich do sousedního domu, druhá přímo na Václavské náměstí.

Stavba přišla na 40 milionů Kčs, což by v přepočtu na dnešní ceny dělalo úctyhodných 750 milionů Kč. Nešetřilo se na ničem, vojenská generalita musela mít bezpečný úkryt! Také že byl. Ležel nad hranicí zátopové zóny – kdyby se prolomilo Lipno, bunkr by zůstal v suchu. A když se po revoluci stavbaři snažili prorazit stěnu, aby rozšířili inženýrské sítě, neměly hornické sbíječky šanci. Díru do zdi dokáže udělat snad jen protitanková střela – a možná ani ta ne.

Veskláci, děvy, politikové

Hotel byl určen prominentům režimu, ale také zahraničním návštěvám, takže ho Státní bezpečnost prošpikovala odposlechy a kamerami. Ve vyhlášeném Jalta baru, známém i z filmu Světáci, bývala častým hostem kriminálka. Dávalo si v něm totiž dostaveníčko celé pražské podsvětí: Veksláci, pasáci, taxikáři a lehké děvy se tu volně mísili s hotelovými hosty.

Mezi hosty byl legendou libanonský obchodník, který do ČR oficiálně dovážel čočku a z ČR (už méně oficiálně) vyvážel zbraně a munice. „Prostě nafoukaný trablemaker, nic mu nebylo dost dobré,“ vzpomíná na něj tehdejší ředitel hotelu Pavel Hlinka.

V hotelu sídlila CK Čedok, bývalo tam i velvyslanectví SRN. O řevnivém soutěžení Jalty s hotelem Alcron se vyprávěly přímo legendy. „Prvorepublikový“ Alcron totiž ohrnoval nad Jaltou nos – aby také ne, byl o víc než čtvrt století starší! A mohl se chlubit tím, že poskytoval zázemí spisovateli Fredericku Forsythovi, francouzskému kabaretníkovi Maurice Chevalierovi nebo americkému generálovi Douglasovi MacArthurovi.

Pojďte se podívat, jak to v hotelu Jalta vypadá dnes:

Pozlátko velkého světa

Při stavbě se velkoryse přistoupilo i k reprezentativním nadzemním prostorám. Jen samotná sochařská výzdoba v průčelí od akademického sochaře Jana Jiříkovského dosáhla cena 300 000 Kčs, tedy v dnešních cenách asi 6 milionů Kč.

Interiér byl pojat komplexně, od vstupní haly v přízemí až po pokoje v nejvyšších patrech. Patřičná pozornost byla věnována mramorovým obkladům chodeb a koupelen, stejně jako dlažbám či vzoru parket. Veškeré zařízení a užité umění bylo designově sjednoceno a barevně sladěno – od rohožky na chodbě přes čalounění nábytku a ostatních textilií až po lampy, lustry a skleničky.

Personál musel umět tři světové jazyky. Zahrnoval 156 lidí – jen pro srovnání, dnes jich tam pracuje 45. Hotel měl vlastního kadeřníka i čističe bot, k dispozici hostům byly dva osobní automobily Škoda 1201.

Warhol hlídá u vchodu

Když se v 80. letech pokusil japonský investor hotel přestavět, památkáři tomu zabránili, takže originální stavba zůstala zachována zvenku i zevnitř skoro stejně jako vypadala před 55. lety. Dnes pětihvězdičkový hotel nabízí přenocování v 94 klimatizovaných pokojích s wi-fi připojením a bezzámkovým systémem, služby kongresového centra s terasou a výhledem na Václavské náměstí. Vstup do hotelové lobby zdobí originální sítotisk s portrétem Franze Kafky od Andyho Warhola. A dole v bunkru bylo nově otevřeno Muzeum studené války.

foto: Hotel Jalta, Praha levně