foto: Praha levně
Zahrádku, dětský koutek, wi-fi či klimatizaci tam rozhodně nenajdete. Toalety páchnou. Zato atmosféra je U hrocha pravá a nefalšovaná. A hořká plzeň – říká se nejlepší v Praze – za 35 Kč a s pěnou jako šlehačka.
Hroch je něco jako autentické panoptikum, esence všech zahulených výčepů světa, kde je útulně narváno. Na pivko se ale vždycky vmáčknete, když už ne ke stolu, tak pod gotickou klenbu k výčepu. Právě pro skvělé pivko a autentickou atmosféru byla malostranská pivnice U hrocha loni vyhlášena časopisem Pivo, Bier & Ale za nejlepší českou hospodu.
Pokud toužíte mít vlastní stůl a nerušeně tam probírat soukromé záležitosti, jděte jinam. K Hrochovi si lidé chodí přisednout a pokecat. Celý článek …
Pivní bar Nota Bene
Česká pivní tradice se projevuje v šíři nabídky. Jen málokterá země se může pochlubit takovým množstvím malých pivovarů na kilometr čtvereční jako Čechy a Morava – a snad žádná srovnatelnou kvalitou.
Však jsou také Češi vděční zákazníci: rádi ochutnávají a nebývají ve výběru konzervativní. „Za šest měsíců provozu jsme na čepu vystřídali více než stovku piv z patnácti různých českých pivovarů a je těžké hledat vítěze. Asi je to pivo obecně. Ukázalo se totiž, že lidé mají o kvalitní piva z minipivovarů opravdu zájem. Nehledají v nich jen uhašení žízně, baví je ochutnávat, poznávat nové chutě, jsou zvědaví a rádi se nechají nabídkou provést. Málokdo zůstane celý večeru jednoho piva, většinou spíše zkoušejí více druhů a porovnávají, “ říká Martin Holba, spolumajitel a výčepní restaurantu a pivního baru Nota Bene v Praze 2. Celý článek …
A s ním i jeho duševní táta, Jaroslav Hašek. Nuselská restaurace u Bansethů v Praze 4 má více než stoletou tradici a slavný spisovatel skutečně patřil k jejím štamgastům.
Však tady má také dodnes vlastní stůl, jak praví místní „svědek skvělých řečnických improvizací i polštář pro alkoholem znavenou hlavu“. I když stůl pana Haška nejspíš ve skutečnosti nezažil, v Osudech dobrého vojáka Švejka je hospoda opravdu zmiňovaná, a to i se svým zakladatelem, panem Aloisem Bansethem.
Sázka na domácí hosty
Tradiční plzeňská restaurace se staročeskou kuchyní dělá Aloisi Bansethovi čest dodnes, ať už vynikající péčí o čepovanou plzeňskou dvanáctku Prazdroj či výbornou domácí kuchyní za rozumné ceny, kterými vychází vstříc domácí klientele. Celý článek …
Pivovar Bašta, varna
foto: ubansethu.cz
Sousedský pivovar Bašta je sesterským (nebo spíš bratrským) zařízením restaurace U Bansethů. Také jej najdete v Praze 4 – Nuslích,ve stejné ulici jen o pár metrů dál.
Sousedský pivovar Bašta byl otevřen v roce 2007 a na rozdíl od restaurace U Bansethů, kde vás poctí pivem plzeňským, jsou zde čepována výhradně piva z vlastního minipivovaru. A nejde o piva jen tak ledajaká! Polotmavý ležák 12° Bašta získal v roce 2010 1. místo na Jarní ceně českých sládků, stejně jako světlý ležák 12° Bašta ve své kategorii. Obě piva obsadila o rok později také 3. místo v soutěži Pivo roku. Celý článek …
foto: wikipedia.cz, koruna-palace.cz
Na pivo k Rozvařilům, na mléčný koktejl do Koruny, na hranolky do rybárny v průchodu Jalty, na karamel do podchodu na Můstku, na jahodovo-banánovou zmrzlinu do Ovocného baru uprostřed Václaváku, na panáka ve tři ráno do Kravína… Pamatujete?
Tak to bývalo ještě v 80. letech. „Do dneška cítím vůni pečených klobás, která se linula ze stánků z pečených klobás na přepáleném tuku po celém Václavském náměstí. Také mne velice dojímaly a přitahovaly dlouhé fronty na čerstvě pečený bramborák před restaurací U prince na Staroměstském náměstí, jehož vůně lákala neustálé čekatele na tuto dobrotu,“ vzpomíná Jaroslav Vašák, autor knih o vaření a majitel největší české gastronomické databáze receptů.
Když se bruslilo na Vltavě…
Jeho vzpomínky jsou ale ještě dál do minulosti, až k polovině 20. století: „K pražské kuchyni a k Praze samotné mám vřelý vztah, neboť jsem zde prožil více než čtyřicet let života, a to od roku 1947. Učil jsem se na Těšnově naproti bývalému nádraží a potom dlouhá léta pracoval u Restaurací a jídelen v Praze 10,“ vypráví. Celý článek …
foto: Fotolia
Kudy teče, tudy léčí… Tak proč z něj rovnou neuvařit? Nabízíme vám recepty z piva, jejichž autorem je kulinářský publicista Vladimír Poštulka.
Je vám to jméno povědomé? Aby ne! Jeho články jste četli v měsíčníku Labužník, týdeníku Instinkt, Pražském deníku či Lidových novinách. Jeho pořady jste sledovali v televizním cyklu Vaříme česky a poslouchali v rozhlasovém cyklu Labužníkův lexikon.
Jeho recepty najdete v knize Labužníkův lexikon a 100 nejslavnějších receptů světa. Na následujících řádcích vám prozradí, že má rád benešovské pivo a ještě raději z něho vaří. Celý článek …
Staňkův rukodělný pivovárek
foto: pivovartrebonice.com
Rodinný minipivovárek je součástí kempu Drusus v Třebonicích v Praze 5, své služby však nabízí nejen hostům, ale všem žíznivým pocestným v místním restaurantu Gusta.
Staňkův rukodělný pivovárek je držitelem několika domácích i mezinárodních ocenění. Jeho nabídka je neuvěřitelně rozsáhlá: 28 (!) druhů piv s romantickými názvy jako Geronimo, Rejtar, Divá Bára, Uzenáč, Legionář, Bohatýr nebes, Samec, Bastard, Sniper či Starej Procházka. Pestrá paleta piv zahrnuje leccos: od obyčejné desítky po úctyhodnou, zrádnou 17° s příznačným jménem Macho. Pivovar je nabízí pod heslem „Pivo, které léčí, nebo aspoň neublíží„. Celý článek …
„Pivo má hasiti žízeň a scházející vlhkost v těle nahrazovati, poněkud sytiti, nikoli však nadýmati a zácpu působiti, umdlené tělo posilovati, moč k poměru k požitku i s krupicí vyměšovati, aby se předcházelo tvoření kamene, stolici podporovati, žaludek zahřívati, a ne jako mnohá piva chladiti.“
F. O. Poupě, sládek
Pivní festival
foto: ceskypivnifestival.cz
Francouzské šampaňské, skotská whisky, české pivo. Ušlechtilé nápoje, z nichž každý je ve své kategorii králem.
České pivo a pivovary patří mezi nejznámější ve světě. Je typické plnou chutí a hořkostí s delším dozníváním. Jedinečnost mu dodávají vysoce kvalitní suroviny z přesně vymezených českých oblastí a použití klasických technologií vyzkoušených generacemi sládků.
Přestože pivo se na našem území pilo už v dobách, když slovanské kmeny ještě spokojeně žily na Uralu, jeho dnešní slavný charakter pochází z poloviny 19. století. Je spojený se založením plzeňského Měšťanského pivovaru roku 1842, přesněji s jeho spodně kvašeným ležákem, kterému stačilo pár let na to, aby dobyl zemi a poté pokračoval ve vítězném tažení za hranice. Díky tomu patří dnes dvě třetiny všech piv vypitých na celém světě k pivům plzeňského typu. Celý článek …
