Na pivo k Rozvařilům, na mléčný koktejl do Koruny, na hranolky do rybárny v průchodu Jalty, na karamel do podchodu na Můstku, na jahodovo-banánovou zmrzlinu do Ovocného baru uprostřed Václaváku, na panáka ve tři ráno do Kravína… Pamatujete?
Tak to bývalo ještě v 80. letech. „Do dneška cítím vůni pečených klobás, která se linula ze stánků z pečených klobás na přepáleném tuku po celém Václavském náměstí. Také mne velice dojímaly a přitahovaly dlouhé fronty na čerstvě pečený bramborák před restaurací U prince na Staroměstském náměstí, jehož vůně lákala neustálé čekatele na tuto dobrotu,“ vzpomíná Jaroslav Vašák, autor knih o vaření a majitel největší české gastronomické databáze receptů.
Když se bruslilo na Vltavě…
Jeho vzpomínky jsou ale ještě dál do minulosti, až k polovině 20. století: „K pražské kuchyni a k Praze samotné mám vřelý vztah, neboť jsem zde prožil více než čtyřicet let života, a to od roku 1947. Učil jsem se na Těšnově naproti bývalému nádraží a potom dlouhá léta pracoval u Restaurací a jídelen v Praze 10,“ vypráví.
Jak to v Praze tehdy vypadalo? „Pamatuji si ještě, když po Vltavě plavaly vory a prodávaly se tam pečené grundle a jiné dobroty, Vltava zamrzala a bruslilo se na ní. Stejně tak si ještě pamatuji staré Podskalí a starodávné písničky od Karla Hašlera,“ zasní se Jaroslav Vašák.
„Dodnes si pamatuji restauraci U Rozvařilů naproti Bílé Labuti, kam jsem šli jako 18 letí junáci a dali si první pivo jako dospělí. Jak jsme byli hrdí na to, když na nás chtěl číšník občanku, aby si zkontroloval náš věk, protože se mu to nezdálo. Pamatuji rovněž automat Koruna dole na Václavském náměstí a také kabarety U Fleků, U Nováků a U Prašné Brány, které v té době hýřily zábavou,“ vyjmenovává.
Pan Jaroslav Vašák je nejen kulinářský spisovatel, ale také vynikající kuchař a mlsný strávník. Tady najdete jeho Recepty pro pravé muže.
Když byl bolševik na odchodu
Něco pamatujeme i my z dob, kdy už vládě komunistů pomalu odzvánělo. Párek v rohlíku na Staromáku stál 2,60 Kčs. Na smažené ryby a hranolky se chodívalo do rybárny v průchodu Jalty, přes Václavské náměstí naproti měli v Ovocném baru báječnou jahodovo-banánovou zmrzlinu a už tehdy tam rodina Hájkova připravovala vítězné tažení, které po revoluci dotáhla až k síti vynikajících cukráren. A když jste měli kliku, mohli jste v zadní místnosti U Zlatého tygra zastihnout pana Bohumila Hrabala či Václava Havla.
Hitem byl mléčný jahodový koktejl v jídelně Koruna v dolní části Václavského náměstí. A všude se dávala k dobrému otázka „Ten buřt už je volnej?“, vztahující se ke stejnému zařízení. Kdo si tam chvíli nehlídal talíř nebo třeba odskočil pro sůl, zjistil po návratu, že si na jeho porci pochutnává spokojený bezdomovec…
V Koruně také vzniklo legendární ruské vejce. „Říká se že tehdejší provozní Josef Hliňák řešil nepříjemnou situaci s plesnivou červenou řepou, zapáchajícími sledi a vejci s propadlou skladovací lhůtou. Donutil šefkuchaře Jiřího Tučnera, aby odpadky nakrájel, smíchal s bramborovým salátem, přihodil vejce natvrdo a celé to polil lžící majonézy. Aby to tehdejším komunistickým schvalovacím řízením prošlo bez problému, nazval novou směs „ruské“ vejce. Zanedlouho se rozšířilo po celém Československu a pochutnávaly si na něm i sovětské vládní delegace. v roce 1961 byl Hliňák za odměnu jmenován ředitelem podniku Lucerna-Barrandov,“ popisuje událost z 50. let deník Blesk.
Kam jste chodívali na pivo a dobré jídlo vy? Na to můžete zavzpomínat pod článkem…
úvodní foto: wikipedia.cz, koruna-palace.cz
Ještě nemáte jídla dost? Vyzkoušejte naše další recepty:
- Šéfkuchaři radí: Jak uvařit skvělou svíčkovou
- Svatomartinská husa se peče patnáct hodin
- Omáčka ze šlejšek podle Václava Friče
- Nakládaný hermelín a další regionální recepty
- Luxusní hrušky na červeném víně