foto: Praha levně
Záhony růží v anglickém parku před zámkem, malované novorenesanční fasády, které připomínají ze všeho nejvíc filmové kulisy a výhled z nádvoří do pohádkové krajiny.
Botanický ústav Akademie věd ČR má vskutku důstojné sídlo – a spravuje ho s úctou a péčí, jakou si zaslouží. Hodně k tomu přispívají i dotace z Evropské unie, která zařadila Průhonický park a zámek na seznam památek UNESCO.
Romantická historická stavba a malebná přírodní zákoutí přitahují filmaře jako magnetem. Průhonice patří k nejoblíbenějším českým exteriérům.
Na zámku a v parku byla natočena řada filmů a pohádek, namátkou můžeme jmenovat: Baron Prášil, Hostinec U kamenného stolu, Císařův pekař a Pekařův císař, Princezna se zlatou hvězdou, Popelka, Třetí princ, S čerty nejsou žerty. Kdo žil ale na zámku doopravdy?
Trocha historie nikoho nezabije…
A jestli ano, zkuste zapojit fantazii a představit si, jak to v Průhonicích vypadalo před 700 lety. Postavte se čelem zády k bráně u náměstí, čelem k anglickém parku před zámkem. Po levé ruce budete mít jeho nejstarší část, které dominuje špičatá novorenesanční věž nad kaplí s přiznaným kamenným zdivem.
V tomto místě stávala stará zemanská tvrz už ve 12. století. Ze tří světových stran – jihu, severu a západu – ji chránil prudký sráz a od severu ještě rybník. Nejpřístupnější východní část, jedinou, kde byl možný příjezd po rovině, přehrazoval hluboký, ve skále tesaný příkop. Kapli v předhradí spojovala s tvrzí vyvýšená chodba (empora). Od zámku ji odděloval pivovar a hřbitov.
Původním majitelé se zvali „z Průhonic „, což potvrzuje nejstarší známý zápis z roku 1289, který se vztahuje je Zdislavu tohoto rodu. Později se v držbě průhonického panství střídala chudší šlechta, zemané, vladykové a dokonce i měšťané. Románskou tvrz vystřídal ve 14. století gotický hrádek, doložený poprvé roku 1404 jako majetek pražského patricijského rodu Velfloviců. Ve 2. polovině 15. století upravili noví majitelé, Zapští ze Zap, starý palác v duchu renesance a naproti němu postavili nový renesanční zámek.
Jak to vypadá na zámku se můžete podívat zde:
-
- foto: Praha levně
-
- Foto Praha levně
-
- Foto Praha levně
-
- Foto Praha levně
-
- Foto Praha levně
-
- Foto Praha levně
Osvícený milovník přírody
Sídlo posléze upadalo, až se koncem 17. století dostal do držení jezuitů. Z nejstaršího, původně gotického křídla se stala sýpka, zámek byl pak rozšířen do podoby čtyřkřídlé budovy s výraznou věží nad vstupem. Další větší přestavba pochází z počátku 19. století, kdy zámek vlastnil Jan, hrabě Nostic-Rieneck.
Dnešní podobu dala Průhonickému zámku rozsáhlá přestavba, kterou uskutečnil hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca v letech 1889 – 1894 podle projektu architekta Jiřího Stibrala. Při ní byla zbourána sýpka a zámek dostal novorenesanční fasádu, která sjednotila jeho podobu. Stejně citlivě postupoval hrabě i při budování rozlehlého zámeckého parku, který se stal jeho doživotním koníčkem.
Dnes je Průhonický zámek otevřen pro veřejnost jen z menší části, většinu jeho interiérů využívá Botanický ústav Akademie věd ČR. V přízemí je pro návštěvníky zpřístupněna stálá expozice Průhonický zámek a park – dílo přírody a lidského ducha, dále potom návštěvnické centrum a nově i nekuřácká kavárna Taroucafé na malém nádvoří. Pro pořádání svateb si lze pronajmout také Rytířský sál.
Naše tipy
Dobře utajená svatyně
Když už Průhonice navštívíte, rozhodně byste měli zavítat do kostela Narození Panny Marie, který stojí na místě někdejší kaple. Přestože tomu venkovní novorenesanční úprava příliš nenasvědčuje, jde o jednu z nejstarších místních staveb se základy z doby románské. Základy kaple však pocházející z roku 1187, jak o tom svědčí zpola čitelný latinský nápis na stěně, jenž odkazuje na pražského arcibiskupa Jindřicha Břetislava z rodu Přemyslovců, synovce krále Vladislava.
Gotické nástěnné malby potom pocházejí z 12. až 15. století, renesanční náhrobní kameny jsou jen o sto let mladší. Pozornost zasluhuje i kopie oltáře z období kolem roku 1490 od Mistra Vejprnického. Zachycuje výjevy ze života Panny Marie a Krista a jeho originál najdete v Národní galerii v Praze.
Právě v kostele Narození Panny Marie si hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca vzal za manželku komtesu Marii Antonii Nostic-Rieneck, a s ní vyženil i parkem v Průhonicích, ne jehož zvelebení se později tak významně podepsal.
zdroj: kr-stredocesky.cz, cestlice.farnost.cz
foto: Praha levně