Poutní kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou zaujme na první pohled zvláštní dispozicí. Architekt si při rýsování složitého půdorysu vystačil s pouhým kružítkem a číslem pět.
Tato krásná památka UNESCO přímo přetéká barokními symboly, ať už čísly nebo tvary. A k tomu nabízí úžasná zákoutí a láká pověstí o nejznámějším českém nemrtvém, zlém správci Janu Aloisi Ulrichovi, který nenašel klid ani v hrobě.
Více o něm se dozvíte ve článku Zelená hora: Kde skončil nejslavnější český nemrtvý?
Postavili kostel kvůli jazyku?
Přestože jsme začali nemrtvým, bude se náš článek týkat muže svatého: zpovědníka krále Václava IV., Johánka z Pomuku, později svatořečeného jako Jan Nepomucký. Muže, kterého nechal král umučit, protože mu prý odmítl prozradit zpovědní tajemství krásné královny Žofie Bavorské – spíše však kvůli rozmíškám s arcibiskupem Janem z Jenštejna, ale to už je trochu jiná a méně zajímavá kapitola českých dějin. Raději zpět ke kostelu.
Tato stavba ve stylu barokní gotiky je nejznámějším dílem architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Vyrostla v letech 1719–1722, za pouhé tři roky, ve velkém náboženském vytržení z nálezu krvácejícího jazyka světcova. Později se sice ukázalo, že šlo o kus mozku, ale to už nádherný kostel dávno stál.
Hvězdná symbolika pěti
Santini si při rýsování složitého půdorysu vystačil s pouhým kružítkem, přičemž geometrie kruhu mnohokrát opakuje číslo pět: půdorys pěticípé hvězdy, pět vchodů, pět oltářních výklenků, dvakrát pět kaplí kolem centrálního prostoru, pět hvězd, pět andělů na hlavním oltáři – to vše jako symbol pěti ran Kristových, pěti písmen v latinské slově tacui (mlčel jsem) a pěti hvězd ve svatozáři mučedníka, jež se prý objevily ve Vltavě po jeho shození z Karlova mostu. Aby toho nebylo málo, kolem kostela byl vybudován hvězdicovitý prstenec ambitů s pěti pětiúhelnými kaplemi a pěti branami.
Samotná stavba kostela je chápána jako relikviář, protože je v ní uložena část světcova jazyka. Architekt úžasným způsobem využil prostor, vypadá to, že nosné stěny jsou pouhou skořápkou a stropy popírá samotné světlo.
Vnitřek kopule je potom vyzdoben velkým červeným jazykem, obklopeným kruhem černých plamenů, z něhož prosvítají zlaté paprsky. Také okna v lucernových kaplích nad vstupními vestibuly mají tvar jazyka.
Hřbitov ve tvaru lebky
Kostel na Zelené hoře byl významným poutním místem pouhých 62 let. V roce 1784 ho připravil požár o střechu. Později průběžně docházelo jen k nejnutnějším opravám, často z finančních darů věřících, a stavba zvolna chátrala. Její celková obnova proběhla až v 70. a 80. letech 20. století – a stále ještě probíhá. Hroby z okolí kostela jsou postupně přemisťovány na Dolní hřbitov a památka se navrací původní podobě. Naše tipy:
- Za příplatek a po dohodě se správou památky je možná prohlídka mimo provozní dobu i prohlídka mimo sezonu.
- Dva okolní procházkové okruhy nabízejí netradiční pohledy na Zelenou horu a zavedou vás k dalším dvěma zajímavým stavbám Jana Blažeje Santiniho Aichla: k hospodářskému dvoru Lyra, jehož půdorys byl původně vybudován ve tvaru tohoto hudebního nástroje a k Dolnímu hřbitovu, postavenému ve tvaru lebky.
Otevírací doba
- květen až září: denně mimo pondělí 9 - 17 hod.
- duben a říjen: soboty, neděle a svátky 9 - 17 hod., v ostatní dny pouze pro předem objednané výpravy v počtu minimálně 10 osob
Vstupné
- dospělí: 110 Kč
- děti 6-18 let senioři, ZTP, studenti: 60 Kč
zdroj: zelena-hora.eu, cs.wikipedia.org