Praha: Do chrámu sv. Mikuláše by se vešla mostecká věž

Chrám sv. MIkuláše z Karlova mostu
foto: commons.wikimedia.org

Chrám sv. Mikuláše je nejvyšším obestavěným prostorem v Praze. Kdybyste dokázali odnést staroměstskou mosteckou věž a postavili ji dovnitř pod kopuli, budou ještě ke stropu zbývat dobré dva metry.

Kostel sv. Mikuláše na Malostranském náměstí je jednou z nejkrásnějších barokních staveb Prahy. Mohli byste si ho splést se stejnojmennou stavbou na Staroměstském náměstí, proto dáme kvůli odlišení přednost názvu chrám, jak se mu také někdy říká.

Tento malostranský chrám vyrostl z podnětu jezuitů v letech 1704 – 1756 na místě původního gotického kostela, též zasvěceného Mikuláši z Myry. Chrám je součástí komplexu bývalé jezuitské malostranské koleje, dnes sídla Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Po zrušení jezuitského řádu se stal hlavním farním kostelem Malé Strany.

Křivky, kam se podíváš

Stavba je dílem hned tří generací rodiny Dientzenhoferů: architektů Kryštofa, později jeho syna Kiliána Ignáce a nakonec Anselma Luraga, který byl žákem a zetěm K. I. Dientzenhofera. Základem stavby navržené Kryštofem Dientzenhoferem je složitá soustavě vzájemně se prostupujících válců s centrální kopulí nad křížením lodí. Mohutnou hlavní loď doplňují boční aple. Obvodové galerie nesou široce otevřené arkády podepřené pilíři. Kilián Ignác je autorem kněžiště s kopulí, již kryje typická cibulovitá měděná střecha, která pod vlivem počasí zoxydovala do zelenkavé barvy. Kopule má v průměru obdivuhodných 20 m a vnitřní výška do vrcholu lucerny je přes 49 m, což představuje nejvyšší pražský interiér. Dojem z masivní kopule ještě umocňuje přilehlá štíhlá věž: obě jsou stejně vysoké, 79 m. Dynamické chrámové průčelí člení typicky zprohýbané barokní konkávní a konvexní tvary, jejichž účinek ještě umocňuje trojice štítů. Prostřední z nich nese sochu sv. Mikuláše v nadživotní velikosti.

Podívejte, jak krásný je chrám sv. Mikuláše na Malé Straně:

Fízlové a světci

Víte, že chrám svatého Mikuláše má dvojče na druhém břehu? Jeho věž je totiž kopií věže kostela svatého Mikuláše na Starém Městě, který také postavil Kilián Ignác Dientzenhofer – možná i proto bývají oba kostely často zaměňovány. Ve středověku na ní drželi službu hlásní, kteří měli za úkol hlásit případné požáry či blížícího se nepřítele, za socialismu potom sloužila jako pozorovatelna Státní bezpečnosti s krycím názvem Kajka. Špehovala především americké a jugoslávské velvyslanectví, ale také cestu k západoněmeckému velvyslanectví. Stavbu zvonice, patřící na rozdíl od chrámu městu, dokončil ve stylu rokoka Anselmo Lurago.

Vyznění interiéru dotváří hra světla a stínů, které volně přechází ze šera do jasu z tamburu kopule. Zajímavá je i výzdoba, mimo jiné nástropní fresky, sochy světců od Františka Ignáce Platzera, pašijové obrazy Karla Škréty či jeho slavný obraz Ukřižování s dušemi v očistci. A zapomenout bychom neměli ani na dvoje barokní chrámové varhany. Ty hlavní mají přes 4000 píšťal, které dosahují délky až šesti metrů, a hrával na ně za svého pobytu v Praze Wolfgang Amadeus Mozart.

Otvírací doba pro prohlídky

• březen – říjen denně 9 – 17 hodin
• listopad – únor denně 9 – 16 hodin
• poslední vstup 15 minut před uzavřením

Koncerty

• denně kromě úterý od 18 hodin

Vstupné

• Dospělí 70 Kč
• Děti a studenti (10 – 26 let) 50 Kč
• Děti do 10 let a invalidé zdarma

zdroj: stnicholas.cz, cs.wikipedia.org